Češi na Mistrovství světa zazářili

Letošní vrchol podzimní sprintové sezony byl naplánován na třetí říjnový víkend a uskutečnil se ve švédském Nybru. Původně se ale měl šampionát konat v Lotyšsku, bohužel se IFSS na poslední chvíli rozhodla zrušit všechny veteránské kategorie a vzhledem k tomu, že lotyši na tuto podmínku nechtěli přistoupit, uskutečnil se letošní sampionát ve Švédsku. Zrušení veteránských kategorií bylo hodně nešťastné rozhodnutí a myslím, že tím pořadatelé přišli o spoustu závodníků, kteří by jinak na akci určitě nechyběli. Druhým problémem pak byl termínový přesun, kdy se ve Švédsku mělo závodit už ve čtvrtek, přičemž spousta závodníků ještě v neděli závodila na ME ICF v Belgii. Trošku jsme měli strach, jestli to neovlivní účast, ale naštěstí mnoho závodníků přejíždělo z Belgie do Švédska a tak chyběl ze světové špičky opravdu málokdo. 

Do švédského Nybra většina české reprezentace dorazila v průběhu úterý a hned využila připravených tratí k posledním tréninkům před samotným závodem. A musím říct, že se ani nedivím těm, kteří jeli tréninkově hned několikrát. Trať totiž byla naprosto parádní  - krátké a prudké seběhy a výběhy, zatáčky a přitom maximálně bezpečná trať, na které se závodníci nemuseli bát to pustit "naplno". Zároveň trať nedarovala ani metr zadarmo a každé polevení znamenalo posun ve výsledcích směrem dolů a bylo potřeba makat od startu až do cíle. Skutečně trať hodná mistrovství světa a pevně doufám, že se podobná akce neuskutečnila v Nybru naposledy, protože byla skutečně radost na takovéto trati závodit. Po zkušenostech z Belgie si museli přejíždějící závodníci připadat jako v mushingovém ráji. K trati se navíc přidala i skvělá organizace a bezchybná časomíra. Na trati byly dokonce dva mezičasy, které přenášely okamžitě na internet, takže nezáleželo, jestli zrovna člověk čeká v cíli, nebo sedí v Praze v kanceláři a měl dokonalý přehled o dění na trati. 

Celou akci odstartovalo středeční slavnostní zahájení, které se uskutečnilo v Nybru na náměstí a přišlo se na něj podívat skutečně velké množství místních obyvatel. Mimo závodníků z celé Evropy jsme mohli vidět i reprezentanty z pro nás exotičtějších destinací jako byla Argentina, Brazílie nebo Aruba. Po slavnostním nástupu se státními hymnami se uskutečnil ještě welcome drink a šlo se zalehnout. Závod byl tentokrát čtyřdenní a ve čtvrtek a v pátek čekal závod všechny "jednopsí" kategorie. V sobotu a neděli pak závodily týmy a SC2. V pátek se pak rozdělovaly první sady medailí a vyhlášení výsledků ukončilo společnou večeři, při které nechyběla ani obsáhlá tombola a spousta z nás skutečně vyhrála a třeba Michal Ženíšek vyhrál hlavní cenu, kterou bylo horské kolo. 

Jediné, co závodníky především ve čtvrtek a pátek trápilo, bylo poměrně teplé počasí. Vzhledem k tomu, že veterináři IFSS striktně zakázali jakékoliv namočení psů, někteří psi si docela mákli. Přeci jen teplota atakovala šestnáct stupňů a u nás už jsme trénovali v deseti. Nakonec se ale s počasím všichni celkem dobře poprali.

Specialitou mistrovství byl i tzv. "bone ceremony", jak toto vyhlášení nazvali pořadatelé - vždy po dojezdu všech závodníků v kategorii se uskutečnilo rychlé vyhlášení třech nejlepších, kdy dostali místo květiny závodníci kost pro psa, protože z kytky by prý pes nic neměl :)

A protože se českým závodníkům docela dařilo, mohli jsme i několikrát slyšet při vyhlášení českou hymnu. V kategorii SC1 žen zvítězila Hanka Štípalová a stříbro brala Maruška Ševelová, v canicrossu mužů doběhl druhý Tomáš Jaša, v canicrossu juniorek zvítězila Zorka Lehká a třetí doběhla Aneta Erlebachová, ve spřežení se šesti psy zvítězil Martin Vrtěl a v šestkách seveřanů byl třetí Roman Habásko. V poslední kategorii SC2 jasně zvítězila Verča Navrátilová. Naše štafeta pak ve složení Tomáš Jaša - Hanka Štípalová - Jirka Mencák dojela na skvělém druhém místě. 

ManMaťáci ostudu rozhodně taky neudělali. V bikejöringu mužů dojel na třetím místě zástupce belgického ManMat týmu Jérome Lafourte, patnáctý dojel Ondra Exler a osmnáctý Michal Ženíšek. Michal pak dojel desátý ještě na koloběžce s jedním psem. Mezi koloběžkářkami se dařilo Nicole Marešová, která dojela po skvělém výkonu sedmá. Mezi canicrossaři doběhl šestý Petr Fochler a i on mezi nejlepšími canicrossař světa obstál. Mezi juniorkami doběhla třetí Aneta Erlebachová. Na koloběžce se dvěma psy pak dojel Michal Ženíšek pátý a Nicole Marešová čtrnáctá. 

Musím říct, že letošní šampionát stál opravdu za to. Nenarazili jsme snad na žádný organizační zádrhel a ze všech stran byla slyšel na švédské pořadatele jen chvála. K tomu se přidalo ještě příjemné počasí a nádherně vybarvené podzimní Švédsko a reklama na podzimní mushing byla na světě. Letošní šampionát posunul laťku hodně vysoko a pořadatelé v následujících letech budou mít co dělat. Podzimní sezona ale nekončí, takže makíme dál!

Kompletní výsledky ze čtvrtku a pátku jsou TADY a ze soboty a neděle ZDE. Fotky od Petra Fochlera jsou TADY