Čtení na víkend: Fitmin 2018 Červený Kostelec

Musherské závody v Červeném Kostelci, letos nesoucí název Fitmin 2018, jsou stálicí nejenom v kalendáři sportu psích spřežení, ale též v mém "sportovním srdci". Letos již 23. ročník. Krása podzimní krajiny Náchodska, zážitková a náročnější trať, perfektní organizace a příjemně vyladěná atmosféra díky MC Metuje, to jsou atributy, které dělají tento závod krásným. Pro mě to byl v roce 2004 první závod, kde jsem běžel canicross. Naprosto neznajíc prostředí individuálních disciplín sportu psích spřežení, s prvním psím parťákem, kokrem Doyllem.

Letos jsem ze zdravotních důvodů musel opustit běžecké a canicrossové vody. Ale bez sportu to nešlo... Horské kolo jasná volba. Pořídil jsem nový cyklo stroj, sbíral trenérské rady a začal trávit hodiny v sedle. Sám i s Merlinem. Psím tahounem, jehož srdce bije pro pohyb stejně jako moje.

A jak tedy absolvovat Kostelecký závod Fitmin 2018 jinak, než v disciplíně Bikejöring.

Užili jsme si to báječně. Počet závodníků byl letos menší z důvodu odjezdu mnohých na Mistrovství Evropy ve Švédsku. Já jsem musel svoje ambice ze zdravotních důvod potlačit. Malý počet závodníků však neubral na kráse této akce. Atmosféru vytvářela především velká psí spřežení. A těch zde bylo opravdu hodně. Štěkot bylo možné slyšet od klasických severských tahounů, kterými jsou sibiřští husky nebo malamuti, dále se zde proháněli nádherné sněhové koule v podobě samojedů a též početné zastoupení zde měly smečky aljašských husky, neboli alaskánů. V individuálních disciplínách (canicross, bikejöring, scooter) dominoval z psích parťáků evropský saňový pes neboli ESP.

V Kostelci je trať poměrně technická. Střídání povrchů, zatáčky, těžké sjezdy a výjezdy, změny rytmu, to jsou prvky, jenž mě na této trati osobně baví. Zkrátka to není nuda, a pokud chcete zajet či zaběhnout kvalitní čas, je třeba, aby si pes i člověk pořádně mákli. Nám se to s Merlinem na kole povedlo. Obě etapy jsme nechali na trati hodně sil a já se snažil co nejvíce uplatnit trenérské cyklistické rady ohledně techniky, řazení, frekvence. Nehodnotím ani tak pozitivně první místo, jako cílový čas, zejména z druhé nedělní etapy na 5,4km dlouhém okruhu. 10minut a 17 sekund. Historicky nejrychlejší čas na této trati vůbec za 23 letou historii závodu, pokud jsou minulé výsledkové tabulky neomylné. To mě upřímně velmi potěšilo a museli jsme si s Merlinem plácnout, že i když jsme toho společně moc nenaběhali v zápřahu, tak na kolo jsme se připravovali asi správným směrem.

Metujácké závody jsou fajn i v celkově rodinném pojetí akce. Celovíkendová půjčovna koloběžek Kostka zdarma, poskytovala dostatek strojů pro malé i velké. Erbsovi toho využili také. Jednak v rámci sobotního závodu na koloběžkách pro dětské sporťáky, tak i na malý kolobkový výlet po okolí Červeného Kostelce. Sobotní hudební večer je již neodmyslitelnou kulturní součástí akce, stejně tak i nedělní canicrossové závody pro děti a stánek s kvalitním vybavením pro psí sporty firmy Manmat, kde si každý mohl otestovat například nové barevné „modely“ postrojů a sladit tak celkově svůj sportovní outfit.

Sluneční paprsky nás doprovodily na cestu domů. Díky MC Metuje…

Text a foto: Dušan Erbs